Co si vybavíte, když se řekne Tomáš Garrigue Masaryk? Důstojného muže na koni? Starého prošedivělého pána s bradkou a kulatými brýlemi? Zamyšleného prezidenta?

Není divu. Masarykovi bylo v době, kdy v emigraci zahajoval svůj boj o samostatnou republiku, už 65 let. Nelze se tedy vůbec divit, že mladého Tomáše si umí představit málokdo.

Zveme vás na procházku Prahou, která byla pro Masaryka po velkou část života domovem. Bylo tomu tak v čase, kdy byl „pouhým“ profesorem známým mezi studenty a intelektuály. V době, kdy předkládal Čechům své myšlenky na češství a demokracii, ale i v čase, kdy zastával názory, které s náladou ve společnosti nesouzněly. Procházel ulicemi města bez povšimnutí jako jeho řadový občan, aby o pár let později projížděl stejnými místy se všemi prezidentskými poctami. Masaryk a Praha k sobě jednoduše patří.